Pohřeb a nárok na volno: Co vám náleží?

Placené volno při úmrtí

Když nás zasáhne ztráta milovaného člověka, život se na chvíli zastaví. Naštěstí české zákony pamatují i na tyhle těžké momenty. Není to jen o papírování - je to o lidskosti a respektu k tomu, co prožíváme. Placené volno při úmrtí nám dává prostor nadechnout se a postarat se o všechno potřebné.

Nikdo by neměl řešit zařizování pohřbu nebo běhání po úřadech s myšlenkami na to, jestli nepřijde o práci. Proto máme zákonné právo na volno, jehož délka se odvíjí od našeho vztahu k zesnulému. Nejbližší rodina - rodiče, děti nebo partner - to jsou případy, kdy dostaneme nejvíc času.

Každý truchlíme jinak a potřebujeme různě dlouhou dobu na zpracování ztráty. Někdo se ponoří do práce hned, jiný potřebuje víc času. A přesně proto je tohle volno tak důležité - dává nám svobodu projít si tímhle obdobím po svém, s vědomím, že máme oporu i v pracovním životě.

Nemusíme se stydět tohle volno využít - je to naše právo a současně přirozená součást života. Vždyť i ta nejtěžší období jednou pominou a my se můžeme vrátit do práce s vědomím, že jsme měli čas se se vším vyrovnat.

Komu volno náleží

Když nás zasáhne ztráta milovaného člověka, je těžké myslet na praktické věci. Jenže život jde dál a je potřeba zařídit spoustu záležitostí. Naštěstí na to nejsme sami - zákon nám dává právo na placené volno, abychom mohli důstojně projít tímhle těžkým obdobím.

Není to jen o tom, že potřebujeme čas na smutek. Musíme zařídit pohřeb, vyběhat úřady a postarat se o pozůstalost. Kolik dní volna dostaneme, závisí na tom, kdo nám odešel. Když ztratíme partnera nebo, nedej bože, dítě, máme nárok na dva dny. Jeden den volna pak dostaneme při úmrtí rodičů, sourozenců nebo prarodičů. Stejně tak když odejde tchán, tchyně nebo někdo z širší rodiny jako švagrová či zeť.

Je dobře, že zákon tohle řeší. V takových chvílích potřebujeme být se svými blízkými, držet při sobě a nemyslet na práci. Vždyť kdo by se dokázal soustředit na pracovní povinnosti, když se musí vyrovnat se ztrátou někoho, koho měl rád? Tohle volno nám dává prostor nadechnout se, rozloučit se a začít pomalu hledat cestu zpátky do běžného života.

Délka volna

Když nás zasáhne ta nejtěžší rána v podobě odchodu milovaného člověka, potřebujeme čas. Ne jen na smutek, ale i na zvládnutí všeho praktického. Naštěstí český zákon na tyto bolestivé momenty pamatuje a dává nám prostor nadechnout se.

Nejbližší rodina má nárok na dva dny placeného volna - týká se to ztráty manžela či manželky, registrovaného partnera, našich dětí nebo rodičů. Je to čas, který můžeme využít jak na vyřízení nezbytností, tak na první vlnu smutku v soukromí domova.

Pro případy, kdy nás opustí vzdálenější příbuzný - třeba sourozenec, prarodič nebo vnouče, zákon poskytuje jeden den volna. I tady platí, že dostaneme normální mzdu, jako kdyby šlo o běžný pracovní den.

Tohle volno je vaše právo - nemusíte se bát ho využít. Vždyť právě teď potřebujete klid na poslední rozloučení, zařízení pohřbu a především na první kroky ve světě, který už nebude stejný jako dřív. Je to čas, kdy můžete být se svými blízkými a společně si připomenout všechny ty krásné momenty, které jste se zesnulým prožili.

Nezbytné doklady

Když nás opustí někdo blízký, máme hlavu plnou bolesti a smutku. Kdo by v takové chvíli měl náladu řešit papírování? Přesto je třeba zařídit pár nezbytných věcí, ať už kvůli důstojnému rozloučení nebo vlastnímu klidu.

Nejdřív budete potřebovat úmrtní list - ten dostanete na matrice, kam stačí přinést potvrzení od lékaře. Vezměte s sebou taky svůj občanský průkaz a pokud máte, tak i doklady zesnulého. Může to znít jako zbytečná byrokracie, ale věřte, že to má svůj důvod.

S úmrtním listem pak můžete zajít do pohřební služby, kde vám pomohou se vším potřebným. A nezapomeňte - v práci máte nárok na placené volno. Stačí předložit úmrtní list a zaměstnavatel vám poskytne čas na důstojné rozloučení a vyřízení všech záležitostí.

Je to těžké období, ale aspoň tahle praktická stránka věci může být jednodušší, než se zdá. Pak už se můžete plně věnovat tomu nejdůležitějšímu - vzpomínkám na společné chvíle a vyrovnání se se ztrátou.

Žádost o volno

Když nás zasáhne ztráta milovaného člověka, svět se na chvíli zastaví. V takových chvílích potřebujeme především čas - čas na smutek, čas na vyřízení nezbytností, čas na rozloučení. Naštěstí máme v Česku dobře nastavený systém, který s tím počítá.

Nárok na volno při úmrtí

Příbuzný	Délka volna (dny)
Manžel/ka	2 dny
Dítě	2 dny
Rodič	1 den

Život nám občas připraví těžké zkoušky, ale nemusíte se bát požádat o pomoc. Váš šéf nebo kolegyně z HR vám vysvětlí, na co máte nárok - dva dny placeného volna při úmrtí blízkého příbuzného, nebo dokonce tři dny, pokud jde o vaše dítě. Tohle volno platí jak pro manžela či partnera, tak i pro rodiče, prarodiče nebo sourozence.

Někdy se může zdát nemožné myslet na pracovní povinnosti, když se vyrovnáváme se ztrátou. Proto je fajn vědět, že můžete v klidu zařídit pohřeb, být s rodinou a prostě si vzít čas, který potřebujete. Nejdůležitější je teď myslet na sebe a své blízké.

Až se budete cítit připraveni vrátit se do práce, váš tým tu bude pro vás. Vždyť každý z nás si podobnou situací někdy prošel nebo projde. A právě proto jsou tady tahle pravidla - aby nám pomohla překlenout nejtěžší chvíle.

Zaměstnavatel nemůže odmítnout

V životě přicházejí chvíle, kdy nás zasáhne ta nejbolestnější zpráva - odchod milovaného člověka. Každý z nás potřebuje čas na zpracování této ztráty, na slzy i vzpomínky. Naštěstí zákon myslí i na tyto těžké momenty.

Nemusíte se bát požádat o volno - je to vaše zákonné právo. Když odejde partner nebo dítě, máte nárok na několik dní placeného volna. Totéž platí při ztrátě rodičů či sourozenců. Vždyť kdo by dokázal druhý den po pohřbu fungovat v práci, jako by se nic nestalo?

Možná vás překvapí, že většina zaměstnavatelů má pro tyto situace pochopení. Vědí, že člověk potřebuje prostor nejen na samotný pohřeb, ale i na vyřízení pozůstalosti a hlavně na to nejdůležitější - důstojné rozloučení s blízkým člověkem.

Dejte si čas na smutek, na vzpomínky, na vyrovnání se s bolestí. Někdy stačí den nebo dva, jindy potřebujeme více. To záleží na tom, jak blízký nám odcházející člověk byl. Zákon tu stojí při vás a chrání vaše právo na poslední sbohem.

Neplacené volno

Když nás zasáhne ztráta milovaného člověka, svět se na chvíli zastaví. Potřebujeme prostor nadechnout se, vyrovnat se s bolestí a postarat se o všechno důležité. Každý z nás to zná - hlavou se honí tisíc myšlenek, je toho prostě moc najednou.

Neplacené volno je v takové situaci jako záchranné lano. Jasně, peníze nedostaneme, ale získáme něco cennějšího - čas. Čas truchlit, čas být s rodinou, čas zařídit poslední rozloučení. Vždyť kdo by se dokázal soustředit na práci, když se mu život obrátil vzhůru nohama?

Šéfové to naštěstí chápou. Vědí, že když nám dají prostor vyrovnat se se ztrátou po svém, vrátíme se do práce silnější a soustředěnější. Není to jen o razítku v kalendáři - je to o lidskosti a vzájemném respektu.

Díky tomu můžeme projít tímhle těžkým obdobím s důstojností. Nemusíme se stresovat termíny ani deadliny, můžeme se plně věnovat tomu, co je teď opravdu důležité. A až přijde čas vrátit se do pracovního života, budeme na to připravení.

Další možnosti podpory

Když nás zasáhne ztráta blízkého člověka, může nám pomoct víc než jen pár dní volna ze zákona. Je fajn vědět, že většina firem dneska chápe, jak těžké to pro nás je. Mnoho zaměstnavatelů nabízí další placené volno navíc, protože chápou, že vyrovnat se se ztrátou chce svůj čas.

Zkuste zajít za šéfem nebo na personální - většinou jsou vstřícní a rádi vám vyjdou vstříc. Spousta firem má připravené speciální programy pro tyhle situace. Můžete získat pomoc psychologa, finanční podporu, nebo i radu s tím, jak zařídit pohřeb. Je to, jako když vám někdo podá pomocnou ruku přesně ve chvíli, kdy ji nejvíc potřebujete.

Víte, co je na tom všem nejdůležitější? Nebát se říct si o pomoc. Když se s někým podělíte o svoje trápení, hned je to o něco lehčí. Prostě to není doba, kdy byste na všechno měli být sami - a to je dobře.

Užitečné kontakty

V těžkých momentech, když odejde někdo blízký, se nám může zdát, že se svět zastavil. Každý z nás prochází ztrátou jinak, ale nikdo by v tom neměl být sám.

První dny jsou jako mlha - hlavou se honí tisíc myšlenek a přitom je těžké se soustředit i na ty nejjednodušší věci. Je naprosto v pořádku cítit se tak. Zavolejte šéfovi nebo kolegovi v práci, většinou mají pochopení a vyjdou vám vstříc s volnem. Vždyť i oni jsou jenom lidi a určitě podobnou situaci zažili.

Možná se vám nechce nikoho vidět, ale právě teď je důležité nechat si pomoct. Sestra, která uvaří oběd, kamarád, co zařídí květiny, nebo sousedka, co pohlídá děti - i malá pomoc se počítá. Nemusíte být silní a zvládnout všechno sami.

Sdílení vzpomínek s rodinou může být jako hojivý balzám na duši. Společný pláč, objetí nebo i tichá přítomnost blízkého člověka dokáže někdy říct víc než tisíc slov. A pamatujte - každá slza je součástí procesu léčení.