Průměrný důchod v Německu 2025: O kolik je vyšší než český?

Aktuální výše průměrného důchodu v Německu

V Německu se průměrný starobní důchod v roce 2025 pohybuje kolem 1.543 eur měsíčně pro obyvatele západních spolkových zemí a přibližně 1.510 eur měsíčně pro obyvatele východních spolkových zemí. Tato částka představuje čistý příjem po zdanění a odečtení zdravotního a sociálního pojištění. Je důležité poznamenat, že existují významné rozdíly mezi výší důchodů mužů a žen, přičemž muži pobírají v průměru o 400 až 500 eur více než ženy.

Německý důchodový systém prošel v roce 2025 významnou valorizací, kdy došlo k navýšení důchodů o 4,39 % v západních spolkových zemích a o 5,86 % ve východních spolkových zemích. Toto navýšení bylo reakcí na rostoucí životní náklady a inflaci, která v Německu významně ovlivňuje životní úroveň seniorů. Důchodci tak dostali největší navýšení za posledních několik let, což pomohlo částečně kompenzovat zvýšené výdaje na bydlení, energie a potraviny.

Německý důchodový systém je založen na třech pilířích, přičemž státní důchod tvoří nejdůležitější složku příjmu ve stáří. Výše důchodu závisí především na délce pojištění a výši příjmů během pracovního života. Pro získání plného důchodu je v současnosti potřeba odpracovat minimálně 45 let. Standardní věk odchodu do důchodu se v Německu postupně zvyšuje a v roce 2025 činí 65 let a 11 měsíců. Do roku 2031 se plánuje jeho navýšení na 67 let.

Zajímavostí je, že němečtí důchodci mohou i po odchodu do důchodu nadále pracovat a přivydělávat si bez omezení výše příjmu, aniž by jim byl krácen důchod. Tato možnost byla zavedena v roce 2025 jako trvalé opatření, které má pomoci řešit nedostatek pracovních sil v některých odvětvích a zároveň umožnit důchodcům zvýšit si svůj příjem.

V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie patří německé důchody k nadprůměrným, nicméně je třeba vzít v úvahu také vysoké životní náklady v Německu. Průměrné měsíční výdaje německého důchodce se pohybují okolo 1.800 eur, což znamená, že mnoho seniorů musí využívat i další zdroje příjmů, jako jsou úspory, soukromé penzijní připojištění nebo příjem z pronájmu nemovitostí.

Německý důchodový systém také poskytuje různé příplatky a bonusy, například za výchovu dětí nebo péči o nemohoucí rodinné příslušníky. Od roku 2025 se zvýšil příspěvek za každé vychované dítě narozené před rokem 1992 na 2,5 důchodového bodu, což představuje významné navýšení důchodu především pro ženy, které se věnovaly výchově dětí na úkor své pracovní kariéry.

Rozdíly mezi východním a západním Německem

I přes více než 30 let od sjednocení Německa stále přetrvávají významné rozdíly mezi východní a západní částí země, což se výrazně projevuje i v oblasti důchodů. V roce 2025 činí průměrný důchod v západním Německu přibližně 1.620 eur měsíčně, zatímco ve východním Německu je to asi 1.598 eur. Tento rozdíl, ačkoli se v posledních letech postupně zmenšuje, stále odráží historickou ekonomickou nerovnováhu mezi oběma částmi země.

Důvody těchto rozdílů jsou komplexní a sahají hluboko do historie. V bývalé NDR byly mzdy výrazně nižší než v západním Německu, což se přímo promítá do výše současných důchodů. Navíc, mnoho východoněmeckých podniků po sjednocení zkrachovalo nebo prošlo drastickou restrukturalizací, což vedlo k vysoké nezaměstnanosti a přerušovaným kariérám místních obyvatel. Tyto faktory negativně ovlivnily výši jejich důchodových nároků.

Spolková vláda se snaží tyto rozdíly postupně vyrovnávat. V rámci důchodové reformy byl zaveden systém, který má do roku 2025 zcela sjednotit výpočet důchodů v obou částech země. Již nyní lze pozorovat pozitivní trend - zatímco v roce 2000 činil rozdíl v průměrných důchodech mezi východem a západem téměř 200 eur, nyní je to méně než 25 eur.

Zajímavým faktem je, že ženy ve východním Německu často pobírají vyšší důchody než jejich protějšky na západě. Je to důsledek toho, že v NDR byla běžná plná zaměstnanost žen, zatímco v západním Německu mnoho žen pracovalo na částečný úvazek nebo zůstávalo v domácnosti. Východoněmecké ženy tak často nashromáždily více důchodových bodů.

Dalším významným aspektem je rozdílná struktura zaměstnanosti. V západním Německu je více velkých průmyslových podniků a mezinárodních korporací, které tradičně nabízejí vyšší mzdy a lepší zaměstnanecké benefity. Východní část země se naopak více spoléhá na malé a střední podniky, kde jsou mzdy obecně nižší. Tento faktor se následně promítá do výše důchodů.

Důležitým trendem posledních let je rostoucí počet důchodců, kteří si k důchodu přivydělávají. Tento fenomén je výraznější ve východním Německu, kde mnoho seniorů hledá dodatečné příjmy kvůli nižším důchodům. V roce 2025 si podle statistik přivydělává ke svému důchodu přibližně 12% východoněmeckých důchodců, zatímco v západním Německu je to kolem 8%.

Přes všechny tyto rozdíly je německý důchodový systém považován za jeden z nejstabilnějších v Evropě. Průběžné reformy a demografické změny však vytvářejí tlak na jeho dlouhodobou udržitelnost, což bude vyžadovat další úpravy v následujících letech.

Minimální a maximální hranice důchodů

V Německu existuje komplexní systém důchodového zabezpečení, který stanovuje jak minimální, tak maximální hranice důchodových dávek. V roce 2025 činí minimální důchod v Německu přibližně 850 eur měsíčně, což představuje základní zajištění pro seniory, kteří během svého pracovního života nashromáždili nedostatečné důchodové nároky. Tato částka je doplněna dalšími sociálními dávkami, pokud důchodce nemá jiné příjmy nebo úspory.

Na druhém konci spektra stojí maximální důchodové dávky, které jsou v Německu poměrně štědré. Maximální výše důchodu může v roce 2025 dosáhnout až 3.150 eur měsíčně pro osoby, které celý život odváděly pojistné z nadprůměrných příjmů a nasbíraly maximální počet důchodových bodů. Tyto částky se liší mezi bývalým východním a západním Německem, přičemž v západních spolkových zemích jsou limity tradičně o něco vyšší.

Průměrný důchod v Německu se v roce 2025 pohybuje kolem 1.550 eur měsíčně, což představuje solidní životní úroveň ve srovnání s mnoha jinými evropskými zeměmi. Je důležité poznamenat, že skutečná výše důchodu závisí na mnoha faktorech, včetně délky pojištění, výše příjmů během pracovního života a typu důchodového pojištění.

Německý důchodový systém také zahrnuje různé příplatky a bonusy. Například za výchovu dětí jsou přiznávány dodatečné důchodové body, které mohou výslednou penzi významně navýšit. Podobně existují příplatky za práci v těžkých podmínkách nebo za péči o závislé osoby. Systém také poskytuje vdovské a vdovecké důchody, které mohou dosahovat až 60% důchodu zemřelého partnera.

Pro získání plného důchodu je v současnosti potřeba nashromáždit 45 let pojištění, přičemž do této doby se započítává nejen doba zaměstnání, ale i období péče o děti, nemocenská nebo doba studia. Německý systém také umožňuje předčasný odchod do důchodu, což však vede ke krácení důchodové dávky o určité procento za každý měsíc předčasnosti.

V rámci reformních snah německá vláda pravidelně upravuje parametry důchodového systému, aby zajistila jeho dlouhodobou udržitelnost. Poslední úpravy z roku 2025 přinesly navýšení důchodů o 4,39% v západním Německu a o 5,86% ve východním Německu, což pomáhá důchodcům vyrovnat se s rostoucími životními náklady a inflací. Tyto úpravy jsou součástí širšího úsilí o zachování důstojné životní úrovně seniorů při současném zajištění finanční stability důchodového systému pro budoucí generace.

Věk odchodu do důchodu v Německu

V Německu se věk odchodu do důchodu postupně zvyšuje, což je reakce na demografické změny a rostoucí délku života obyvatel. V současnosti se standardní důchodový věk pohybuje mezi 65 a 67 lety, přičemž přesný věk závisí na roce narození pojištěnce. Pro osoby narozené před rokem 1947 platí důchodový věk 65 let, zatímco pro mladší ročníky se hranice postupně zvyšuje.

Německý důchodový systém prochází významnou transformací, která má zajistit jeho dlouhodobou udržitelnost. Pro osoby narozené v roce 1964 a později již platí důchodový věk 67 let. Toto navýšení bylo zavedeno postupně, aby se lidé mohli na změnu připravit a přizpůsobit své životní plány. V roce 2025 činí průměrný starobní důchod v Německu přibližně 1.543 eur měsíčně, což představuje významný nárůst oproti předchozím letům.

Systém také umožňuje předčasný odchod do důchodu, ale za cenu trvalého krácení důchodových dávek. Za každý měsíc předčasného odchodu do důchodu se výše důchodu snižuje o 0,3 %. Naopak, pokud se člověk rozhodne pracovat déle než do standardního důchodového věku, získává za každý dodatečný měsíc práce bonus ve výši 0,5 % k důchodové dávce.

Pro získání nároku na standardní starobní důchod je v Německu nutné splnit minimální dobu pojištění, která činí 5 let. Výše důchodu se vypočítává na základě délky pojištění a výše příjmů během pracovního života. Německý systém také zohledňuje období, kdy člověk nemohl pracovat z důvodu péče o děti nebo nemocné příbuzné.

V současné době probíhá v Německu diskuze o dalším možném zvyšování důchodového věku nad 67 let, což je reakce na demografický vývoj a rostoucí náklady důchodového systému. Experti poukazují na skutečnost, že bez dalších reforem by mohlo dojít k významnému zatížení státního rozpočtu a snížení životní úrovně budoucích důchodců.

Německý důchodový systém také nabízí možnost částečného důchodu, kdy člověk může kombinovat práci na částečný úvazek s pobíráním části důchodu. Tato flexibilita umožňuje postupný přechod do důchodu a může pomoci udržet starší pracovníky déle aktivní na trhu práce. V roce 2025 využívá tuto možnost stále více Němců, kteří chtějí zůstat částečně pracovně aktivní i ve vyšším věku.

Pro zahraniční pracovníky v Německu platí stejná pravidla jako pro německé občany, pokud splní podmínky pojištění. Důchody jsou také vypláceny do zahraničí, což je důležité zejména pro pracovní migranty, kteří se po odchodu do důchodu vrací do své domovské země.

Valorizace německých důchodů v roce 2025

Německé důchody zaznamenaly v roce 2025 významnou valorizaci, která přinesla důchodcům ve spolkové republice výrazné navýšení jejich měsíčních příjmů. Od 1. července 2025 došlo ke zvýšení důchodů v západních spolkových zemích o 4,39 procent a ve východních spolkových zemích o 5,86 procent. Tato valorizace představuje významný krok k vyrovnání životní úrovně důchodců v celém Německu.

Průměrný důchod v Německu se po této valorizaci pohybuje okolo 1.543 eur měsíčně, což v přepočtu činí přibližně 37.000 Kč. Je důležité poznamenat, že existují značné rozdíly mezi výší důchodů v jednotlivých spolkových zemích, přičemž západní část země tradičně vykazuje vyšší průměrné hodnoty než východní část. Rozdíl mezi východem a západem se však díky této valorizaci postupně snižuje.

Německý důchodový systém je založen na průběžném financování, kdy současní pracující přispívají na důchody současných penzistů. Valorizace v roce 2025 reagovala především na rostoucí životní náklady a inflaci, která významně ovlivnila kupní sílu německých seniorů. Spolková vláda při stanovení míry valorizace zohlednila několik klíčových faktorů, včetně vývoje mezd, demografických změn a celkové ekonomické situace země.

Pro získání plného starobního důchodu v Německu je nyní potřeba odpracovat minimálně 45 let. Věková hranice pro odchod do důchodu se postupně zvyšuje a v současnosti směřuje k 67 letům. Systém umožňuje také předčasný odchod do důchodu, což však znamená krácení důchodových dávek. Německý důchodový systém patří k nejstabilnějším v Evropě, přestože i on čelí výzvám spojeným se stárnutím populace.

Významným aspektem německého důchodového systému je také existence doplňkového penzijního pojištění, které mnoho zaměstnavatelů nabízí svým pracovníkům. Toto pojištění významně přispívá k celkové výši důchodů a pomáhá udržovat životní standard seniorů. V roce 2025 přibližně 70 procent německých zaměstnanců využívá nějakou formu doplňkového důchodového pojištění.

Valorizace v roce 2025 představuje jeden z nejvýznamnějších nárůstů důchodů v posledních letech. Je reakcí na aktuální ekonomickou situaci a má zajistit, aby důchodci mohli důstojně čelit rostoucím životním nákladům. Průměrný důchod po valorizaci dosahuje přibližně 48 procent průměrné čisté mzdy, což je v evropském kontextu solidní hodnota. Německý důchodový systém tak i nadále zůstává jedním z pilířů sociální stability země a poskytuje seniorům relativně vysokou míru sociální jistoty ve srovnání s mnoha jinými evropskými zeměmi.

Podmínky pro získání německého důchodu

Pro získání německého důchodu je nutné splnit několik základních kritérií, která stanovuje německý důchodový systém. Základním předpokladem je dosažení důchodového věku, který v Německu v roce 2025 činí 65 let a 10 měsíců. Tento věk se postupně zvyšuje a do roku 2031 dosáhne hranice 67 let. Kromě věku je klíčová také doba pojištění, přičemž minimální požadovaná doba pojištění činí 5 let.

Německý důchodový systém rozlišuje mezi různými typy důchodového pojištění. Pro získání plného důchodu je zpravidla potřeba odpracovat 35 let, během kterých došlo k řádnému odvodu pojistného. Do této doby se započítávají nejen roky strávené v zaměstnání, ale také období péče o děti, doba studia či období, kdy člověk pobíral nemocenské dávky nebo podporu v nezaměstnanosti.

Průměrný důchod v Německu v roce 2025 dosahuje přibližně 1.543 eur měsíčně, což je výrazně více než v mnoha jiných evropských zemích. Výše důchodu se vypočítává na základě několika faktorů, především z výše příjmů během pracovního života a délky pojištění. Důležitou roli hraje také tzv. bodový systém, kdy za každý rok pojištění získává pojištěnec určitý počet bodů podle poměru jeho příjmu k průměrnému příjmu v daném roce.

Pro osoby, které pracovaly v Německu jen část svého pracovního života, existuje možnost získání částečného důchodu. Důležité je také vědět, že existují bilaterální smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Německem a mnoha jinými zeměmi, které umožňují sčítání dob pojištění z různých států. To je zvláště důležité pro migrující pracovníky.

Německý důchodový systém také nabízí možnost předčasného odchodu do důchodu, ovšem za cenu trvalého krácení důchodových dávek. Na druhou stranu existuje i možnost odložit odchod do důchodu a pracovat déle, což vede k navýšení budoucího důchodu. Za každý měsíc práce nad standardní důchodový věk se důchod navyšuje o 0,5%.

Pro osoby samostatně výdělečně činné platí specifická pravidla. Zatímco zaměstnanci jsou pojištěni povinně, OSVČ se mohou rozhodnout, zda se do státního důchodového systému zapojí. Pokud tak učiní, musí platit celé pojistné sami, bez příspěvku zaměstnavatele.

V případě invalidity existuje možnost získání invalidního důchodu, pro který platí mírnější podmínky ohledně doby pojištění. Důležitým aspektem je také skutečnost, že německý důchodový systém umožňuje souběh důchodu s výdělečnou činností, přičemž od dosažení standardního důchodového věku nejsou na přivýdělek uplatňována žádná omezení.

Porovnání s ostatními zeměmi EU

Německý důchodový systém patří mezi nejštědřejší v Evropské unii, což se odráží i ve výši průměrného důchodu, který v roce 2025 dosahuje přibližně 1.543 eur měsíčně. Ve srovnání s ostatními členskými státy EU se Německo řadí mezi země s nadprůměrnou výší penzí. Například ve srovnání se sousedním Českem, kde průměrný důchod činí zhruba 600 eur, je německá penze více než dvojnásobná. Podobný rozdíl lze pozorovat i v porovnání s dalšími zeměmi východní Evropy.

V rámci západní Evropy se Německo nachází ve středním pásmu. Vyšší průměrné důchody najdeme například v Lucembursku, kde dosahují téměř 2.000 eur, nebo v Dánsku s průměrem okolo 1.800 eur. Nizozemsko a Rakousko se pohybují na podobné úrovni jako Německo. Naopak jižní státy EU, jako je Španělsko či Portugalsko, vykazují výrazně nižší průměrné důchody, přibližně 1.000 eur měsíčně.

Důležitým faktorem při porovnávání důchodů mezi zeměmi je kupní síla v jednotlivých státech. Zatímco nominálně může být německý důchod výrazně vyšší než například v Polsku či Maďarsku, při zohlednění místních životních nákladů se tento rozdíl zmenšuje. Přesto však němečtí důchodci stále disponují nadprůměrnou kupní silou v rámci EU.

Německý penzijní systém se také vyznačuje poměrně vysokou mírou náhrady, což znamená, že důchod tvoří relativně vysoké procento předchozího příjmu. V průměru německý důchodce dostává asi 48% svého předchozího příjmu, což je více než například ve Velké Británii, ale méně než v severských zemích.

Specifickým rysem německého systému je také existence významných rozdílů mezi východními a západními spolkovými zeměmi, přestože se tyto rozdíly postupně snižují. V roce 2025 činí průměrný důchod v západním Německu přibližně 1.620 eur, zatímco ve východním Německu 1.450 eur. Tento rozdíl je pozůstatkem historického rozdělení země a odlišné ekonomické úrovně obou částí.

V celoevropském kontextu je také důležité zmínit, že německý důchodový systém čelí podobným demografickým výzvám jako ostatní evropské země. Stárnutí populace a klesající poměr pracujících k důchodcům vytváří tlak na udržitelnost systému. Německo však díky své silné ekonomice a průběžným reformám dokáže zatím udržet relativně vysokou úroveň důchodů, což není samozřejmostí ve všech členských státech EU.

Zajímavé je také srovnání valorizace důchodů, kdy Německo uplatňuje systematický přístup k každoročnímu navyšování penzí podle ekonomického vývoje a inflace. Tento systém se ukazuje jako stabilnější než ad hoc úpravy praktikované v některých jiných zemích EU.

Výpočet důchodu podle odpracovaných let

Důchodový systém v Německu je založen na principu průběžného financování a výše důchodu se odvíjí především od délky pojištění a výše příjmů během pracovního života. V roce 2025 činí průměrný důchod v Německu přibližně 1.543 EUR měsíčně, přičemž existují významné rozdíly mezi východní a západní částí země. Pro získání nároku na standardní starobní důchod je nutné dosáhnout zákonem stanovené věkové hranice a splnit minimální dobu pojištění.

Výpočet důchodu podle odpracovaných let v Německu je komplexní proces, který zohledňuje několik faktorů. Základním prvkem je počet tzv. důchodových bodů (Entgeltpunkte), které pojištěnec získává každý rok na základě poměru svého příjmu k průměrnému příjmu všech pojištěnců. Jeden důchodový bod odpovídá přesně průměrnému ročnímu příjmu. Pokud někdo vydělává více než průměr, získává proporcionálně více bodů, a naopak.

Pro rok 2025 je hodnota jednoho důchodového bodu stanovena na 37,60 EUR v západním Německu a 36,02 EUR ve východním Německu. Minimální doba pojištění pro nárok na řádný starobní důchod činí 35 let. Do této doby se započítávají nejen roky strávené v zaměstnání, ale také období péče o děti, doba studia (v omezeném rozsahu), vojenská služba a další zákonem uznané náhradní doby.

Německý systém také zohledňuje tzv. snížené pracovní schopnosti. Pokud pojištěnec nemůže pracovat ze zdravotních důvodů, může získat důchod i před dosažením důchodového věku. V takovém případě se však výše důchodu odpovídajícím způsobem krátí. Naopak, za každý měsíc práce po dosažení standardního důchodového věku se důchod navyšuje o 0,5%.

V německém systému existuje také možnost předčasného odchodu do důchodu, což ovlivňuje výši vypláceného důchodu. Za každý měsíc předčasného odchodu do důchodu před dosažením řádného důchodového věku se důchod krátí o 0,3%. To znamená, že při odchodu do důchodu o jeden rok dříve se celková výše důchodu sníží o 3,6%.

Systém také poskytuje dodatečné body za výchovu dětí. Za každé dítě narozené před rokem 1992 se započítávají dva roky pojištění, za děti narozené později tři roky. Tyto body významně přispívají k celkové výši důchodu, zejména u žen, které přerušily kariéru kvůli péči o děti.

Pro osoby s nízkými příjmy existuje v Německu tzv. základní zajištění ve stáří, které garantuje minimální příjem. V roce 2025 činí tato částka přibližně 850 EUR měsíčně plus náklady na bydlení. Toto opatření zajišťuje, že nikdo nezůstane bez základního zabezpečení, i když během svého pracovního života nezískal dostatečný počet důchodových bodů.

Příspěvky na sociální pojištění v Německu

V Německu je systém sociálního pojištění založen na principu solidarity, kde zaměstnanci a zaměstnavatelé společně přispívají na důchodové zabezpečení. Výše příspěvků na sociální pojištění v roce 2025 činí 18,6 % z hrubé mzdy, přičemž zaměstnanec a zaměstnavatel hradí každý polovinu této částky. Tento systém zajišťuje stabilní financování důchodového systému a umožňuje vyplácení důstojných penzí německým seniorům.

Pro rok 2025 byl stanoven maximální vyměřovací základ pro odvody sociálního pojištění ve výši 7.300 EUR měsíčně v západních spolkových zemích a 7.100 EUR v východních spolkových zemích. Průměrný německý důchod v roce 2025 dosahuje přibližně 1.543 EUR měsíčně, což představuje významný nárůst oproti předchozím letům. Tento růst je způsoben především pravidelnou valorizací důchodů a silnou německou ekonomikou.

Němečtí občané mají možnost zvýšit své budoucí důchodové zabezpečení prostřednictvím dobrovolného připojištění, známého jako Riesterova penze. Stát tento typ spoření podporuje různými daňovými úlevami a přímými příspěvky. Zaměstnanci mohou také využít zaměstnaneckého penzijního připojištění, kde část jejich mzdy je převáděna do penzijních fondů s daňovým zvýhodněním.

Německý důchodový systém je postaven na třech pilířích - zákonném důchodovém pojištění, podnikovém důchodovém zabezpečení a soukromém důchodovém spoření. V roce 2025 došlo k významné valorizaci důchodů, kdy se důchody zvýšily o 4,39 % v západních spolkových zemích a o 5,86 % v východních spolkových zemích. Toto navýšení reaguje na rostoucí životní náklady a inflaci.

Pro získání plného důchodu v Německu je nutné splnit minimální dobu pojištění, která činí 45 let. Věková hranice pro odchod do důchodu se postupně zvyšuje a v současnosti směřuje k 67 letům. Existují však možnosti předčasného odchodu do důchodu, které jsou spojeny s krácením výše důchodu. Výše důchodu se vypočítává na základě tzv. důchodových bodů, které odrážejí výši příjmů během pracovního života.

Německý systém sociálního pojištění také zahrnuje pojištění pro případ nezaměstnanosti, zdravotní pojištění a pojištění dlouhodobé péče. Celkové odvody na sociální pojištění včetně všech složek mohou dosáhnout až 40 % z hrubé mzdy. Tento komplexní systém zajišťuje vysokou míru sociální ochrany německých občanů a přispívá k jejich finanční stabilitě ve stáří.

V porovnání s ostatními evropskými zeměmi patří německý důchodový systém k nejštědřejším, ale zároveň čelí výzvám souvisejícím s demografickým vývojem a stárnutím populace. Proto německá vláda průběžně implementuje reformy, které mají zajistit dlouhodobou udržitelnost systému a adekvátní výši důchodů i pro budoucí generace důchodců.

Průměrný důchod v Německu dosahuje 1.543 eur měsíčně, což je téměř dvojnásobek českého důchodu. Němečtí senioři si tak mohou dovolit důstojnější život než jejich čeští sousedé.

Adéla Novotná

Rozdíly mezi muži a ženami

V oblasti důchodů v Německu v roce 2025 přetrvávají významné rozdíly mezi muži a ženami, které odrážejí dlouhodobé společenské a ekonomické nerovnosti. Průměrný důchod mužů dosahuje přibližně 1637 eur měsíčně, zatímco ženy pobírají v průměru pouze 1323 eur, což představuje rozdíl téměř 20 procent. Tento markantní rozdíl je způsoben několika faktory, které se vzájemně prolínají a posilují.

Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že ženy během své pracovní kariéry často přerušují zaměstnání kvůli péči o děti nebo starší rodinné příslušníky. V průměru stráví ženy mimo pracovní trh 5,7 let, zatímco u mužů je to pouze 0,8 roku. Tato přerušení znamenají nejen přímý výpadek příjmů, ale také pomalejší kariérní postup a nižší šance na vedoucí pozice s vyššími platy.

Dalším významným faktorem je, že ženy častěji pracují na částečný úvazek. V roce 2025 pracuje na částečný úvazek přibližně 46 procent zaměstnaných žen, ale pouze 9 procent mužů. To se přímo promítá do výše jejich důchodových nároků. Německý důchodový systém je totiž nastaven tak, že výše důchodu přímo souvisí s výší odvedených příspěvků během pracovního života.

Strukturální nerovnosti na pracovním trhu se projevují i v tom, že ženy jsou nadproportionálně zastoupeny v hůře placených odvětvích, jako je maloobchod, pohostinství nebo pečovatelské služby. Naproti tomu muži dominují v lépe placených technických a manažerských pozicích. Průměrný hodinový výdělek žen je tak o 18 procent nižší než u mužů, což se následně odráží i ve výši důchodů.

Německá vláda si je tohoto problému vědoma a zavádí různá opatření k jeho zmírnění. Od roku 2025 platí například nová pravidla pro započítávání doby strávené výchovou dětí do důchodového pojištění. Za každé dítě narozené po roce 1992 se započítává tři roky důchodového pojištění, což má částečně kompenzovat výpadek příjmů během rodičovské dovolené.

Přes všechna tato opatření experti předpokládají, že k vyrovnání důchodů mezi muži a ženami povede ještě dlouhá cesta. Současné projekce ukazují, že při zachování současných trendů by se rozdíl mohl začít významněji snižovat až kolem roku 2040. Do té doby budou ženy v důchodovém věku i nadále čelit vyššímu riziku chudoby než muži. V roce 2025 žije pod hranicí chudoby 16,8 procent důchodkyň, zatímco u mužů v důchodu je to 12,4 procenta.

Pro skutečné řešení této nerovnosti je potřeba komplexní přístup, který bude zahrnovat nejen důchodovou reformu, ale také opatření na podporu rovného odměňování, lepší dostupnost péče o děti a změny v společenském vnímání rolí mužů a žen v pracovním i rodinném životě.